Restaurovaná výmalba byla provedená technikou secco ve 2. polovině 19. století. Jedná se o způsob kombinující štětcovou malbu a využití šablon (pětilisté květy v kruhovém poli, čtyřlisty ve čtvercích, listy vinné révy, hvězdičky) s prvky zlacení. Na zlacených prvcích je viditelné kladení plátkového zlata. Tento typ maleb je více náchylný na poškození a degradaci barevné vrstvy. Na degradaci omítek i barevné vrstvy zde měla v minulosti velký vliv dešťová voda zatékající poškozenou střechou, a v posledních několika desetiletích také vibrace a otřesy způsobené silniční dopravou na přilehlé komunikaci.
